Očekávaná návratnost investice do dluhopisů

Očekávaná návratnost investice do dluhopisů

Když se řekne dluhopis, většina čtenářů si zřejmě jako první vybaví cenné papíry vydávané státem. Kromě nich však můžeme na trhu nalézt početnou skupinu korporátních emisí, které v posledních letech rychle nabírají na popularitě. V čem se oba druhy dluhopisů liší a jakou můžeme v jejich případě očekávat návratnost investice?

Státní dluhopisy jsou vydávány za účelem financování veřejných rozpočtů. Zejména v současné době, kdy daňové inkaso výrazně utrpělo a výdaje naopak znatelně vzrostly, jsou prostředky získané úpisem dluhopisů klíčové pro zajištění fungování státního aparátu. Výhodou těchto dluhopisů je vysoká bezpečnost, alespoň co se týče emitentů z řad vyspělých zemí, mezi které můžeme řadit i Českou republiku.

Odvrácenou stranou mince je však extrémně nízká návratnost investice do státních dluhopisů. Důvodem je současná měnová politika centrálních bank založená na nulových úrokových sazbách. A tak zatímco dříve se výnosy desetiletých českých stáních dluhopisů pohybovaly znatelně nad 4 % ročně, aktuálně je možné si takový cenný papír koupit s výnosem zanedbatelných 1,4 % do splatnosti.

Vývoj výnosu do splatnosti 10letého státního dluhopisu ČR, zdroj: tradingeconomics.com

To při loňské inflaci znatelně přesahující 3 % znamená, že pořízení takového dluhopisu přinese prakticky jistou ztrátu kupní síly. Nebo byste snad chtěli podstoupit investici splatnou za 10 let s ročním výnosem jen lehce převyšujícím 1 %? Většina soukromých investorů tak státní dluhopisy nechává penzijním fondům, pojišťovnám, bankám a dalším institucím, které je musí nakupovat především z regulatorních důvodů.

Z pohledu návratnosti investice jsou daleko zajímavější korporátní dluhopisy. Ty vydávají obchodní společnosti hledající prostředky pro financování svých podnikatelských aktivit. Může jít o konzervativní projekty jako jsou investice do nemovitostí, ovšem narazit lze i na obskurní záležitosti typu financování těžby kryptoměn či výstavby hotelového resortu v exotické destinaci.

Obecně platí, že firemní emise jsou rizikovější než státní (pokud ovšem nenakupujete dluhopisy Řecka, Argentiny nebo Venezuely). Při zodpovědném výběru je však i v případě korporátních dluhopisů pravděpodobnost nesplacení minimální. Klíčové je zaměřit se na smysluplné projekty zajištěné reálným majetkem.

Korporátní dluhopisy dokážou oproti těm státním nabídnout daleko zajímavější výnosový potenciál, který se typicky pohybuje mezi 3-12 % ročně. To jsou výnosy blížící se dlouhodobé výkonnosti akciových trhů a dalších dynamických investic. Rozhodně však neplatí, že čím vyšší nabízený výnos, tím lepší příležitost. V zásadě totiž s potenciálním zhodnocením roste i riziko dluhopisu.

Návratnost investice by neměla být při výběru dluhopisu jediným sledovaným parametrem

Pro většinu obezřetných investorů je tak nejlepší vydat se zlatou střední cestou a preferovat dluhopisy nabízející zhodnocení mezi 5-8 % ročně. Ty dokážou nejen ochránit majetek před znehodnocením inflací, ale přinést i zajímavý výnos navíc. Cokoliv výrazněji nad tuto úroveň začíná být přinejmenším podezřelé, naopak znatelně nižší úrok již není z hlediska návratnosti investice atraktivní.